Filip - jak to nebylo

25. února 2013 v 19:24 | Filip |  MONOLOG
Tak po nějaké době jsem opět tu.
Při spuštění našeho blogu jsme se Vám s Ondrou představili. Já Vám řekl, že jsem měl připravený ještě jeden - fiktivní článek o sobě. Chtěli jste ho, máte ho mít. Je bez úpravy přesně takový, jak měl být vydán :-)

Ahoj, jsem Filip.
Rád bych se nějak představil, abyste věděli, kdo je ten, jenž Vám bude servírovat různé své postřehy, připomínky, nápady a někdy možná i nějakou tu menší radu.
Chtěl bych, abychom se nějak se nějak sblížili, nerad píši pro někoho, koho moc neznám a zároveň vím, že ani není zrovna požitek číst, od někoho koho neznám. Proto bych taky rád, kdybyste třeba do komentářů připsali něco zajímavého o sobě. Nemyslím tím žádný životopis, myslím nějakou jednu zajímavost, kterou byste na sobě rádi vypíchli.
Stejně tak já o sobě napíši něco, i když nevím, jak až moc zajímavé to bude ;-)

Jak už jsem řekl - jmenuji se Filip, táhne mi na 19 a bydlím ve vymírající vesnici daleko od všeho. Dost se to taky podepsalo na mém společenském životě. Jako malý jsem býval docela samotář - těžko jsem si mohl zvát kamarády domů. To se ale změnilo, když jsem přestoupil ze základky na víceleté gymnázium. Rozhodl jsem se, že svůj přístup změním. Teď na tomto gymnáziu končím, a když se ohlédnu zpět, bylo to celkem bouřlivé období plné zvratů, hádek, románků, nocí strávených někde absolutně mimo…

Už v tom věku (11 let) jsem dost proháněl sukně, ačkoliv nikdy nemohlo k ničemu dojít, že ano. Již o dva roky později ale k něčemu došlo… Byla čerstvě "nad zákonem" a ačkoliv dnes vidím holky v tom věku jako malé holčičky, které by měly spát maximálně s medvídkem, tehdy to pro mě byla zkušená děva, která věděla jak na to. Zaučila mě, já z ní byl na větvi. Nemohl jsem jí ale nabídnout, co chtěla. Byl jsem jen hračka, později jsem se dozvěděl, že prohrála sázku… To mi zlomilo srdce, zničilo mě to a zapřísahal jsem se, že tohle už nikdy nedopustím.

Od té doby to bylo dost divoké. Potřeboval jsem TO. Ale jen sex, žádné závazky. S nikým jsem nechtěl mít nic víc jak dvakrát. Prvně holky, později i kluci. Občas jsem to střídal, neříkám, že nikdy nebylo oboje najednou… Nakonec jsem se ustálil u kluků a jeden z nich si mě před nedávnem zkrotil tak, že nemám potřebu někde lítat (neříkám, že není chuť, ale tu On umí dost dobře ukojit).

Člověk má zkusit vše, nemá se ničemu bránit. Mé základní heslo je "Proč ne?"

Tak doufám, že jsem Vás zaujal a budete se rádi vracet :-)

PS: Nezapomeňte na Vaše zajímavosti do komentářů, už se těším.

Váš Filip
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 inkognitowoman inkognitowoman | Web | 27. února 2013 v 19:28 | Reagovat

A moje základní heslo, i když na to nejsme pyšná, bývá ,,Proč jo?"
Ale hezký příběh.

2 Avis Avis | Web | 2. března 2013 v 0:20 | Reagovat

...a slova lidského polotovaru něznéno pohlaví se tříští o stěny, protože nemohou být řečena a snad ani nechtějí...

Pěkný článek, mimochodem. :)

3 Tobias Tobias | Web | 5. března 2013 v 14:28 | Reagovat

Ty dokážeš zaujmout, Vy dokážete zaujmout.
Je to čtivé, musím se sem pravidelně vracet. Musel jsem okomentovat i Vaše další články.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama