Sexuální otrok?!

16. února 2013 v 22:08 | Filip |  MONOLOG
Ahoj, jsem Filip.
Rád bych se nějak představil, abyste věděli, kdo je ten, jenž Vám bude servírovat různé své postřehy, připomínky, nápady a někdy možná i nějakou tu menší radu.
Chtěl bych, abychom se nějak se nějak sblížili, nerad píši pro někoho, koho moc neznám a zároveň vím, že ani není zrovna požitek číst, od někoho koho neznám. Proto bych taky rád, kdybyste třeba do komentářů připsali něco zajímavého o sobě. Nemyslím tím žádný životopis, myslím nějakou jednu zajímavost, kterou byste na sobě rádi vypíchli.
Stejně tak já o sobě napíši něco, i když nevím, jak až moc zajímavé to bude ;-)

Jak už jsem řekl - jmenuji se Filip, táhne mi na 19 a bydlím ve vymírající vesnici daleko od všeho. Měl bych k Vám být asi upřímný. Rád bych napsal něco opravdu strhujícího a zajímavého, ale na mém životě toho zas až tolik není. Respektive nebylo. Dřív jsem trávil své dny pouze u počítače, jít ven a bavit se - to pro mě bylo sci-fi. Teda občas se někomu zželelo a byl jsem pozván. To se ovšem nestávalo moc často.
Od toho se odvíjel i můj milostný život… Člověk by řekl, že tedy žádný nebyl… A bylo by snad i lepší, kdyby to byla pravda. Bohužel můj milostný život začal zkušeností s chlapcem. Stejně starým, bylo nám 12. Jeden z mála lidí žijících v této vesnici. Nebyla v tom špetka citu a vzhledem k našemu věku ani samotný sex by se možná nedal nazvat sexem… Něco to ale bylo… Někdy si říkám, jestli má orientace není jen falešnou iluzí vytvořenou tímto zážitkem - první sexuální zážitky se prý zarývají do mozku velmi hluboko a vytvářejí dráhy pro příště. Identifikoval jsem se jako homosexuál, ale stále o tom nejsem stoprocentně přesvědčen. Přesvědčil by mě teprve vztah s dívkou, který by buď klapal, nebo by skončil katastrofálně a já bych se mohl definitivně smířit sám se sebou.
Nicméně tento chlapec nakonec ve 14 přetáhnul nějakou spolužačku a víc o mně neměl zájem. A já se uchýlil k internetu… Do konce života budu zřejmě žít ve strachu, kde se objeví nějaká fotka nebo nějaké video se mnou. Našla se spousta podvodníků, kteří byli připraveni zneužít naivity mladého zmateného chlapce. Ano, byl jsem neskutečný hlupák. Protože jsem ale byl přesvědčen, že homosexuální jsem a věděl jsem, že s tím nemůžu vyrazit do reálného světa, internet byl jediné místo, kam se schovat. Naneštěstí na internetu se neschováte - naopak, vystavíte se celému světu.
Jednou - bylo mi 14, jsem si psal pikantnosti s jistým mužem. Odešel jsem na chvíli od PC, byl jsem sám doma. V tu chvíli se ale vrátila mamka a nutně potřebovala na počítač… Ten večer změnil můj život.
Byla neskutečná scéna a následovala nekonečná série dalších… Nakonec jsem našim řekl, že ještě nevím, co jsem… A vážně jsem to nevěděl, stejně jako to nevím teď.

Uzavřel jsem se do sebe ještě víc. Pokud jsem tehdy měl nějaké lepší kamarády, ze všech najednou byli jen známí. Vídal jsem se s nimi ve škole. Ze školy rovnou domů. Z domova jen do školy. Nikde se nezdržovat, hlavně s nikým moc nemluvit… Nejednou jsem byl připraven si ublížit, nejlépe smrtelně, kapesní nůž jsem měl pořád po ruce… Chtěl jsem to skončit a chtěl jsem lidem kolem mě způsobit bolest.
Na internetu se objevil kluk, o rok starší než já. Žil (a pořád žije) dost daleko odsud, měli jsme "internetový vztah". Ano, logicky - nikam to nevedlo, ale byl jsem pořád ten naivní klouček. Zatímco on trajdal po venku ve velkoměstě, já ve své malé vesničce mohl leda tak čekat až se připojí. Trápil jsem se a přitom úplně zbytečně, ne?
Viděli jsme se za celou dobu našeho "vztahu" jednou. Jedno společné odpoledne. A to byl navíc sraz více lidí, nebylo to rande.
Nakonec jsme se dohodli, že to vážně nemá smysl a ukončili jsme to.

Měl jsem taky opravdu hodně dobrého kamaráda. Na internetu. Poznali jsme se na xchatu - velice smutné, že? On měl neustále nějaké problémy s klukama, zatímco já mohl jen sedět doma a číst si jeho nářky a říkat si "Co bych dal za takový problémy." U něj doma byli se situací seznámeni a smířeni. Když si nakonec našel stálého přítele (se kterým je doteď - tzn. 3 roky), najednou mě nepotřeboval a byl jsem odhozen jako nějaký použitý kus hadru.

Dva roky byl klid… Až najednou táta "Tak jak to vypadá s tou… věcí?" a když jsem nepodal jasnou odpověď, následovala další série scén, slz a dramat… A i nůž se vrátil zpět na své místo, tam kde jsem po něm mohl kdykoliv sáhnout.

Mezitím jsem měl taky profil na iboys.cz. Logicky s mojí fotkou a přezdívkou, kterou všichni lidé kolem mě znali. Jednoho krásného dne mého spolužáka napadl inteligentní nápad. Zadával postupně jména a přezdívky všech dalších spolužáků do googlu… Přišel jsem do školy a schytával jsem dost podivné pohledy, někteří lidé si šuškali, jiní se mnou najednou nemluvili. Tenhle kluk se svými kamarádíčky schválně prošli těsně kolem mě a "šeptali" si "Já se ho nebudu ptát, jestli má vibrátor, zeptej se sám."
Nechápal jsem, co se děje. Až mi to kamarádka sdělila. Byl jsem nalezen. A tehdy má naivita definitivně skončila. Rozneslo se to velice rychle. Zezačátku byly problémy, ale k šikaně to nedospělo. Dřív nějaké náznaky šikany byly, ale to proto, že nikdo nic takového netušil, spíš se mi jen posmívali, že jako gay vypadám.
Teď když to ale bylo potvrzeno a mně nezbývalo než jít s pravdou ven a smířit se s tím, bylo to vlastně lepší. Získal jsem sebevědomí a respekt od některých, od kterých bych to ani nečekal. Nemluvě o splněných snech některých dívek "Vždycky jsem chtěla za kamaráda gaye." Nemám to srdce jim říct, že si tím nejsem tak úplně jistý a už vůbec ne, že vlastně nejsme kamarádi. Jen mi v hlavě proběhne "Doteď sis mě nevšimla, tak nevím, co tady meleš… Ale když myslíš."
Ovšem přineslo to vskutku své ovoce. Objevili se kamarádi, kteří byli (jsou) ochotní brát mě takového, jaký jsem. Začal jsem víc společensky žít, a pokud můj život byl do té doby nudný a šedivý, vše se mělo změnit. Objevil jsem ve svém okolí i pár kluků na kluky. Někteří mě odradili rovnou na začátku, s jinými mi trvalo trochu déle, než mi došlo, že to vážně nemá smysl.

Objevil se i jistý muž, se kterým jsem měl něco jako internetový sexuální vztah. Psali jsme si nechutnosti, já byl jeho otrok, on můj pán. Já mu posílal fotky a videa. Trvalo to opravdu dlouho, několik měsíců, možná až rok či dva. S ním jsem to ale ukončil, když nastala následující událost.
Blížíme se do současnosti. Objevil se v mém životě totiž úplně jiný kluk. To už je ale jiný příběh. Povím Vám ho někdy příště ;-) Zatím můžu jen říct, že je to můj poklad a nevzdám se ho bez lítého boje, který buď vyhraji, nebo v něm padnu.

Možná Vás teď napadá - jak může někdo takový psát blog o lásce a sexu? Jak jsme řekli při spuštění - nejsme žádná poradna. A nejsme nijak extra zkušení. Tohle je pro nás taky nová zkušenost a já osobně toto beru jako další část cesty za sebepoznáním.

Doufám, že jsem Vás tímto článkem úplně neodrovnal :-) Brzy bude další, ten ale bude kratší a veselejší ;-)
Těším se na Vaše zajímavosti o sobě, které mi zanecháte v komentářích.

Váš Filip
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 silentday silentday | Web | 16. února 2013 v 22:24 | Reagovat

Jsem hodně zvědavá na tvůj blog. :) Pokud se chceš dozvědět něco o mně, navštiv můj blog.
Jinak nevím, co k tomuto dodat. Snad jen, moc se to asi nehodí, hezky píšeš, takže jsem to dočetla skoro až do konce, což se mi u takhle dlouhých článků stává opravdu jen málokdy.

2 lady-fuckingham lady-fuckingham | Web | 16. února 2013 v 22:25 | Reagovat

Já mám docela hodně kamarádů gayů (přes bráchu, je taky gay). Jmenuju se (tady na blogu) Lady a píšu o lásce, sexu a trápeních z toho vzniklých. Strašně mě fascinuje vztah kluka s klukem. Je to úplně jiné než vztah kluka se ženou. Tvůj článek se mi líbí, i blog. Asi si to tady nějak pročtu, docela mě to zajímá :D

3 Salazaren Salazaren | E-mail | Web | 16. února 2013 v 22:28 | Reagovat

"Vztahy" přes internet svádí asi všechny, možná právě díky příslibu anonymity. Jenže nakonec se stejně ukáže, že vůbec nejsme tak schovaní za přezdívkou, jak si myslíme.
Že holky chtějí mít homosexuálního kamaráda? Tak nedá se popřít, že to má jistý výhody. :) I když..To mají i ti heterosexuální. Vlastně škatulkování sexuální orientace mi připadá hrozně zbytečné, jen to všem dělá zmatky v hlavě. Snad každý přinejmenším něco se stejným pohlavím zkusil..

4 Salazaren Salazaren | E-mail | Web | 16. února 2013 v 22:32 | Reagovat

Jo a jinak.. Píšu pod jménem Salazaren, dělám moderní šerm, jezdím na koni a hraju. Miluju viktoriánskou dobu, Burlesku   a sarkasmus. Vztah dvou chlapů mi nepřipadá jako něco zvláštního, jen věřím, že homosexuální vztahy mohou fungovat mnohem lépe jak ty běžné.

5 Aki Mitsuko Aki Mitsuko | E-mail | Web | 16. února 2013 v 22:32 | Reagovat

Pěkný článek. Opravdu se mě dotkl. Já proti gayům nic nemám, naopak je podporuji. Ve svém okolí mám takové kamarády a tudíž vážně nechápu lidi, co si myslí, že tohle je nějaká "nemoc". Jsem ráda, že o tom dokážeš takhle napsat. Hodně štěstí v životě!

6 inkognitowoman inkognitowoman | Web | 16. února 2013 v 22:48 | Reagovat

Zajímavost? O mě? Já nejsem vůbec zajímavá. Ráda řeším problémy jiných, ale ty svoje nikdy vyřešit nedokážu, jsem často výbušná a píšu blog ve snaze zapomenout na minulost. Nebo na přítomnost?
Každopádně, tvůj blog mě zaujal, dávám do oblíbených.

7 Filip Filip | E-mail | Web | 16. února 2013 v 23:28 | Reagovat

[1]: No to já jsem taky zvědavý :-) Jen bych rád podotknul, že to není jen můj blog. Píšeme ho dva. Tvůj blog jsem navštívil, i když zatím jen krátce, později se po něm určitě porozhlédnu lépe, líbí se mi :-)
A co se týče délky článku - taky jsem uvažoval, že ho rozdělím na dva, ale pak jsem to risknul takhle, jsem rád, že se líbí i tak ;-)

[2]: Jsem rád, že se líbí, určitě nepolevíme :-)

[3]: Ano, k tomu škatulkování se taky určitě ještě někdy dostanu :-) A děkuju moc za zajímavosti, cením si jich :-)

[5]: Taky děkuju moc :-)

[6]: Zajímavost! O Tobě! Jsi zajímavá, i když si to nemusíš myslet.
Abych byl upřímný, nečekal jsem, že tenhle článek vůbec někdo dočte do konce. Měl jsem připravený i alternativní článek - lživý, vymyšlený, pikantnější, ostřejší a kratší. Ondra mě ale nakonec přesvědčil, abych sem dal pravdu.
A jsem rád, že jsem to udělal :-)

Ten alternativní článek sem taky někdy můžu hodit, ať se pobavíte :-)

8 inkognitowoman inkognitowoman | Web | 17. února 2013 v 10:36 | Reagovat

[7]: Rozhodně ho sem hoď, líbí se mi tvůj styl psaní.

9 Sim Sim | Web | 2. března 2013 v 0:03 | Reagovat

Jsem zvědavá jak  to na tomhle blogu půjde dál.. :) Zaujalo mě to. Nemám nic proti gayům.. jsou to úplně stejný lidi, jako já nebo kdokoliv jiný a nechápu lidi, co z toho pomálu dostávaj hysterický záchvaty..
Nevím, co bych o sobě napsala, asi nic zajímavýho nevymyslim... jsem nudná osoba.. :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama